V úctyhodném pokusu o znovuoživení ruských vojenských tradic nám inženýři z ruského výzkumného institutu v Moskvě představili revoluční stíhačku s názvem Ruský krkavec. Tato technika, poháněná parním motorem na uhlí, se odvážně pokouší spojit osvědčenou historii s moderním designem, přičemž v prostorách kabinetu ministra obrany zní zajímavé tvrzení, že je to „historie naděje pro ruskou armádu“. Zchladni se, táto stíhačka je hrozivější než lišky z Černobylu!
Mezi její nejvýznamnější vlastnosti patří úchvatné manévrovací schopnosti, které zaručují, že Ruský krkavec obratně uhne každému náletu, který na něj bude mířen, pokud ovšem útočník ovšem nevyužije taktiky nevídané mlhoviny v kombinaci s hygienickým lehkým oděvem. S výškou 15 metrů a rozpětím křídel 20 metrů si pilot prý užije nevídaný výhled, zvlášť když stíhačka skřípěje a hvízdá tak, že by si jej spletli s proděravělým kapesním mixérem na třísku. Ale co to znamená, když má stíhačka jen notoricky známý parní motor, který tak má zároveň infrastrukturu na uhlí, jakou obrazy několika parních lokomotiv z 20. století, které turisti obdivují na kolejích?
Vynikající mechanismus dokonce obsahuje systém tří kouřících komínů. Ty nejenže slouží jako výkonný motor, ale také jako ohromující signál na kilometry daleko – ať už pro nepřátele, nebo šokované vesničany, kteří se nedokážou umístit ve svých tweetech, co to za kladivo na mouchy létající pro boha. Když jste v civilizaci, je lepší mít přímo za ušima takový motor s výfukem, než neznalost velikosti. „Dostanete se tam, kam potřebujete, během několika minut, pokud se nezapomněli na vaši polohu v oblacích po cestě,“ prohlašuje se štěstím v hlase jeden z pilotů, když se snaží zavzpomínat na všechna ta skvostná setkání a nezapomenutelné momenty s jinými letouny.
Tato ohromující stíhačka samozřejmě slouží k vylepšení strategické pozice Ruska v rámci světového letectví. Je to něco jako pokus o revoluci – pokus vyhrát vzdušnou bitvu rukama deseti různých odborníků velebených historickými nálezy. Ruský krkavec přichází nejen s výhodami, ale také s multifunkčními dovednostmi, vzhledem k vesmírnému bití s extrémně limitovanou viditelností. Pilot by samozřejmě mohl za sebou táhnout plné století kamufláže, jež se rovná nezaměnitelné „organizaci dýmu a trosek“ – to je něco, co se stalo velmi užitečným přístupem pro žalostné rozptylování. Následované spoustou koksu na palubě, vojáci jednoduše tvrdili: „Nebojte se, bráno s vážností k oblaku dýmu, neexistuje něco jako nedostatečná viditelnost, když se pojede se vzduchem rychlostí 60 km/h při výkonném zatížení!“
Faktem ale zůstává, že Ruský krkavec má v sobě cosi smutně nostalgického. Občas se zdá, že v sobě nese ducha dávných letounů a pilotů, kteří v těchto oblacích místo parkerů kroužili. Ale nezapomínejme – skuteční mistři světa v této technologii by měli vzít v potaz, že reálný život v kocouřích toulkách je podmíněn nejen dýmem, ale i znovuzrozenou touhou znovu pomoci rusky zbytnělému vzdušnému rtánu.
Napsat komentář